Do Albánie jsem se před pár lety dostala při cestě do Řecka. Tehdy nebyla mou cílovou destinací, ale ihned mně učarovala svou ryzostí, jedinečností a jinakostí. Jako by zde zpomalil čas a nechal mě pomalu nasávat krásu hor, řek i starobylých městeček ve svém vnitrozemí i pobřeží od severu až k jihu. Bylo jasné, že se sem musím vrátit a mé přání se vyplnilo. Z týdnů jsou měsíce a dnes doufám i v roky svého setrvání mezi stále vonícím čerstvým ovocem a zeleninou, pohledem na šumící a energii dodávající moře, únikům k přírodě, která má co ukázat a nabídnout, až k lidem, kteří jsou mně velmi blízcí, a nikdy mě nepřestanou bavit a překvapovat svou každodenní pohostinností.
